Parkujete na ulici a pořád pokukujete po svém autě, jestli opravdu stojí ještě tam, kde má? Nejste sami. Poslední roky sice policie slaví nižší počty ukradených aut než dřív, ale strach z krádeže v Česku zůstává. A zloději si nevybírají auta náhodou – mají své favority mezi značkami, modely i vybavením. Často nejde jen o samotné vozidlo, ale i o součástky nebo tzv. rozebrání na zakázku. Hodně lidí má pocit, že čím starší „šunka“, tím větší klid – jenže to už dávno neplatí. Zloději mají rádi auta, která se dobře rozebírají, snadno prodají nebo v nich najdou drahé díly. Celá tahle zápletka s ukradenými auty v Česku je složitější, než by se zdálo, a řídí se jasnými vzory.

Statistiky krádeží aut v Česku: Jaké značky mizí nejčastěji?

Ve statistikách Policie ČR za poslední roky jednoznačně vede Škoda Octavia. Tahle klasika českých silnic je pro zloděje pořád lákavá – dobře zapadne mezi další stejné modely, náhradní díly mají výbornou cenu a její obliba v bazarech i exportu neupadá. Po Octaviích dlouhodobě následují další modely značky Škoda, přesněji Fabia a Superb. Nejde jen o „národní“ patriotismus, ale o jednoduchou logiku zlodějů: co jezdí nejvíc, to se krade nejčastěji.

Z dat z posledních tří let vidíme, že pravidelně mizí hlavně vozy:

• Škoda Octavia
• Škoda Fabia
• Škoda Superb
• Volkswagen Golf
• Volkswagen Passat
• Ford Focus
• BMW 3 a 5
• Hyundai Tucson a i30

Není to jen zlozvyk českých zlodějů. Stejné trendy hlásí i sousední Německo, Polsko nebo Slovensko – i tam mizí hlavně koncernové vozy a oblíbené značky střední třídy. Zloději jsou pragmatičtí: potřebují auta, o která je zájem, a která jdou rychle rozebrat pro druhotný prodej. Luxusní vozy BMW, Audi nebo Mercedesy se kradou méně, ale ty, které zmizí, obvykle končí v zahraničí nebo na objednávku. V posledních dvou letech přibývá i případů, kdy zloději jdou cíleně po SUV – hlavně kvůli poptávce z Rumunska či Bulharska, případně kvůli cenným katalyzátorům.

Statistiky potvrzují, že většina aut zmizí přímo z ulic a parkovišť před domem. Málo kdo dnes parkuje v garáži, a to je voda na zlodějský mlýn. Nejvyšší koncentrace krádeží bývá v Praze, Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Svůj podíl ale na číslech mají i menší města, protože tam je šance na rychlý, nenápadný útěk často větší než v rušném centru.

Zajímavostí je, že průměrné stáří kradených aut překvapuje – zloději stále více míří na vozy kolem deseti let stáří. Důvod? „Mladší ojetiny“ mají stále solidní hodnotu a slabší zabezpečení než čerstvé novinky vybavené pokročilou elektronikou. Překvapivě i starší modely mají hodnotné díly, takže rozebrání a rozprodej na náhradní součástky je pro gangy stále výnos.

Proč a jak mizí auta: Příběhy a způsoby krádeží

Většina lidí si pořád ještě myslí, že krádež auta je něco, co se týká hlavně drahých bavoráků, starých škodovek nebo parkujících aut v temné uličce. Jenže postupy zlodějů se za poslední roky brutálně změnily. Na první pohled to často vypadá jako běžný den na parkovišti – kolem není žádné podezřelé auto, žádný zvuk rozbíjeného skla, žádná panika. Moderní krádeže mají spíš charakter práce na „objednávku“ a jsou často až šokující jednoduché.

Nejčastější scénář? Ráno zjistíte, že místo vašeho auta zeje prázdnota. Žádné volání svědků, žádné alarmy, jen rychlé a tiché zmizení. Zloději mají k dispozici vybavení, o kterém se ani běžným automechanikům nedaří zdát. Specializované RF klíčenky, „keyless entry hackerské krabičky“, které umí protáhnout signál originálního klíče z bytu až k autu (tzv. relay attack), a spousta další chytré elektroniky. Obyčejní hackeři? Ne, spíš dobře organizované skupiny, které přesně vědí, po čem jdou.

Problémem jsou i moderní „bezkontaktní“ klíče. Spousta řidičů nechává klíče na věšáku hned u vchodových dveří, což alarmuje právě zloděje – signál klíčku je možné zachytit a zkopírovat i přes zdi. Hitem posledních let je „boxer auto theft“ – malý box s elektronikou, který za pár vteřin ochromí imobilizér. Ještě rychlejší je klasické rozbití okénka a vytrhnutí startéru, hlavně u starších vozů bez pokročilé ochrany. Při pohledu na práci zlodějů je jasné, že se už dávno nejedná o chuligánské rozmary, ale pečlivě zorganizovaný byznys.

Když už auto zmizí, většina zlodějů s ním hned nemizí na hranici, jak by se dalo čekat. Auto často několik dnů „uklidí“ na nenápadné parkoviště nebo do průjezdu – čekají, jestli ho policie náhodou nevyčíhá díky lokalizaci nebo zabudovanému trackeru. Poté auto rozebírají, případně ho odvážejí za hranice, kde vůz získá falšované doklady. Výjimkou nejsou ani případy, kdy auto slouží přímo k dalším trestným činům, převážení věcí nebo transportu zboží. Tady česká realita vypadá jako v akčních filmech.

A co smyšlené historky, že se kradou jen „lepší“ auta? Statistiky ukazují, že právě vozy střední třídy jsou pro zloděje výhodnější – prodají se snadněji, nejsou tolik na očích a pro rozebrání mají obrovský potenciál. Levné, staré vozy mizí méně často, spíš když mají cenný katalyzátor, rádio nebo pneu.

Důležitou roli hraje i období roku. Léta, kdy lidé jezdí na dovolenou, Vánoce a období chladných měsíců přinášejí nárůsty – auta stojí často více dní bez povšimnutí na ulici. Zloději mají rádi anonymitu panelákových sídlišť, ale rozhodně se nebojí ani navštěvovat klidné vilové čtvrti nebo menší obce.

Tipy, jak své auto ochránit: Co opravdu funguje?

Můj známý si loni přikoupil GPS lokátor a o měsíc později už půl hodiny po krádeži vedl policisty na místo, kde jeho auto stálo – sice už rozebrané, ale našel alespoň půlku majetku. To není jediný způsob, ale kombinace více ochran skutečně zabírá. Zloděje nejvíc odradíte, když jim práci ztížíte a pořádně prodloužíte čas, kdy je možné auto vůbec odcizit.

• Mechanické zabezpečení – starý dobrý zámek na volant nebo pedály není nesmrtelný, ale pořád umí zloděje parádně zpomalit. Pokud bude mít na výběr auto bez zabezpečení a auto s masivním zámkem, sáhne po té snadnější volbě.
• GPS lokátor nebo vyhledávací zařízení – nové typy trackerů jsou malé, levné a někteří výrobci je dokážou maskovat třeba do kabelů. Lze je propojit s mobilem, takže při pohybu dostáváte ihned notifikace. Zloděje dokážou solidně vyděsit, protože s odhalením zařízení jsou přímo na ráně.
• Imobilizér a alarm – některé moderní alarmy mají přímé spojení na mobilní aplikaci a upozorní vás na pohyb vozu. Imobilizéry moderní typy musí být skrytě nainstalované, jinak stačí pár vteřin a zloděj je vyřadí.
• Stínění klíčů – Pokud máte bezklíčový vstup, pořiďte si stínící pouzdro („Faradayova klec“) na klíč – za pár stovek vás ochrání před takzvaným relay útokem. Klíče nenechávejte u dveří v domě.
• Chytré parkování – kdykoli můžete, zaparkujte auto v garáži nebo aspoň osvětleném, frekventovaném místě. Kamera v okolí, pohyb senzorů nebo blízkost hlavního vchodu hodně pomáhají.
• Pojistka proti krádeži – i ta umí často zamíchat kartami. Pokud auto zmizí, alespoň nejste na dně finančně. Vyplatí se projít pojistné podmínky a ověřit, jaké jsou požadavky na zabezpečení vozu dle pojišťovny.
• Zásadní jsou i digitální bezpečnostní aktualizace – mnoho novějších aut má možnost aktualizovat zabezpečovací software. Nedělejte ze sebe snadný cíl zbytečnou ignorací těchto updatů.

Známé tipy, jako je označení skel leptáním VIN, bezpečnostní šrouby na kola a výrazné samolepky alarmu, fungují jako psychologická clona. Nic není stoprocentní ochrana, ale kombinace několika různých metod je klíčová – a zloději to dobře ví.

Mezi jednoduchá pravidla patří i to, že nenecháváte v autě nic na očích – telefon, notebook, kabelky. Zloděje často zaujmou i malé předměty, kvůli kterým vám rozbijí okno a mohou auto omrknout podrobněji kvůli možné následné krádeži celého vozu.

A ještě jedna drobná, ale důležitá rada: nebojte se své auto nahlásit policii při jakémkoli podezřelém chování v okolí. Moderní kamerové systémy, které využívají i městské policejní složky, významně pomáhají odhalovat krádeže, když je nahlášení rychlé a adresné.

Mýty a trendy v krádežích aut: Co se změnilo a jak dnes myslet?

Představa, že v Česku už se skoro nekrade, není úplně pravdivá. Ano, v roce 2024 policie registrovala cca 3 600 krádeží osobních aut, proti dřívějším skoro desetitisícům je to pokrok. Jenže zloději jsou dnes o krok před námi, mají perfektní technologii a perfektní informace. Auta nejsou jen svůj majitel – často mění několikrát „majitele“ během týdne: kriminální skupiny je rozebírají na díly, posílají do ciziny nebo maskují v legalizačních firmách.

Jedním z výmluvných trendů je posun od spontánní krádeže k plánovaným akcím. Zmizela éra rozbitého skla a šroubováku – místo toho vládnou elektronika, čtečky, přepisování VIN a padělání klíčů. Jen málokdo dnes vidí v ulicích partu zlodějů, kteří by přenášeli kola pod paží. Dnešní zločin je nenápadný, rychlý a často zorganizovaný na základě sledování vašeho auta a vašeho pohybu.

Hodně lidí přestává chránit starší auta, protože mají pocit, že o třináctiletou ojetinu už nikdo nezavadí. Statistiky to ale popírají – ojetiny na díly jsou hit. Důkaz? Podívejte se na bazarové inzeráty náhradních dílů – Bauhaus verze „rozprodáme vše, co se do auta vejde“ je mezi gangy denním chlebem.

Troufnu si říct, že největší faux pas je spoléhat jen na tovární zabezpečení. To platilo možná ještě v roce 2005, dnes je nutné kombinovat více způsobů ochrany, protože zloděje motivuje hlavně čas: čím déle jim krádež trvá, tím menší šanci mají na úspěch. Není třeba investovat tisíce do jedné superdrahé metody – lepší jsou dvě tři dobře zvolené pojistky. Například nenápadný skrytý GPS lokátor a masivní zámeček na volant autu rozhodně neublíží.

Při nákupu ojetiny se zaměřte na její historii – doporučuju projít nejen zápis v registru, ale i „černé listiny“ kradených aut, které publikují některé pojišťovny. Pozor na auta bez kompletní sady klíčů, nebo na auta, která mají stopy po nových zámcích. Důvěra v prodávajícího je fajn, ale kontrola nikdy neuškodí.

Rok 2025 naznačuje, že trend bude pokračovat: zloději budou více používat elektroniku, cílit na „střední proud“ značek a více riskovat se staršími vozidly. Řešením je být o krok napřed, sledovat novinky mezi zabezpečovacími systémy a mluvit s lidmi kolem – často pomůžou i tipy ze sousedských skupin nebo zkušenosti vašeho automechanika. Krádeže aut se nikdy úplně nezbavíme, ale kdo se nechrání, tomu opravdu není pomoci.