Jestli podnikáš a přemýšlíš, jak si ušetřit na daních, auto v nákladech je jedna z těch nejčastějších otázek. Hodně lidí si ale myslí, že stačí koupit vůz, hodit fakturu do šanonu a je hotovo. Ve skutečnosti je kolem toho pár pravidel, který se vyplatí znát. Udělat chybu u auta v nákladech totiž není tak těžké – a někdy ti to může pěkně zkomplikovat život, i když jedeš v úplně běžným Oplu.

Auto můžeš dát do nákladů hned na několik způsobů – záleží, jestli ho koupíš na firmu, vezmeš na leasing nebo si ho jen půjčuješ. Každý model znamená jiné daně i papírování. Typ auta řeší zákony a jasně popisují, co můžeš uplatnit a kdy je lepší auto „nechat bokem“. Při špatném evidování hrozí, že ti uznají jen část nákladů, nebo že přijde kontrola z finančáku a zeptá se tě, proč máš velký náklady, když jezdíš hlavně na víkendy.

• Co znamená dát auto do nákladů
• Jaký typ auta zvolit a kdy je to výhodné
• Správné účtování – co si pohlídat
• Tipy a nejčastější chyby

Co znamená dát auto do nákladů

Když slyšíš "dát auto do nákladů", znamená to jednu věc – chceš, aby ti náklady na provoz nebo pořízení auta snížily daňový základ. Jinými slovy, všechno, co na auto utratíš, si uplatníš v podnikání a pak platíš menší daně. Nejde jen o nákup auta, ale o všechny výdaje kolem, jako je servis, pojištění, pohonné hmoty nebo i dálniční známka.

Abys to mohl udělat oficiálně a bez potíží, musíš splnit pár základních podmínek. Auto musíš používat opravdu k podnikání – nestačí jednou něco odvézt nebo občas dovézt zboží. Pokud auto používáš zároveň soukromě, musíš si jasně vyčíslit, jaká část používání je pracovní a jaká osobní. V tomhle se nejčastěji chybuje.

• Auto musíš zařadit jako majetek firmy (když ho koupíš na IČO)
• Při používání soukromého auta musíš vést knihu jízd, abys prokázal podnikatelské účely
• Při leasingu můžeš náklady uplatnit podle splátek, ale také platí určitá pravidla

Hodit se ti může tabulka, kde je rozdíl mezi základními možnostmi:

Známá chyba je, když podnikatelé chtějí do nákladů propašovat věci, které s prací vůbec nesouvisí. Tady je finančák dost nekompromisní. Důležité je hlavně hlavní auto do nákladů brát jako nástroj podnikání, ne jen jako osobní výhodu. A fakt nezanedbávej evidenci, to je základ úspěchu.

Jaký typ auta zvolit a kdy je to výhodné

Ne každé auto se hodí do firmy a ne všude ti ho uznají do nákladů. Úplně nejlepší je hned na začátku zjistit, jestli tvé podnikání opravdu auto potřebuje. Pokud děláš řemeslo, máš servis, rozvážíš zboží nebo jezdíš za klienty, většinou není problém. Firemní auto, třeba Opel Combo nebo Vivaro, si účetní v daňových nákladech obhájí snadno.

Pokud jen občas jedeš na schůzku a drtivou většinu času stojí „služební“ auto v garáži, pak už hrozí, že ti náklad finančák neuzná celý. Pamatuj, že když má firma auto, úřad čeká, že budeš i konkrétně doložit, kdy a kam jezdíš. S tím souvisí i výběr typu auta:

• Praktická auta (dodávky, hatchbacky, combi) většinou projdou bez diskusí. Tady je Opel často sázka na jistotu.
• Luxusní modely (top výbava, drahá SUV) jsou okamžitě pod drobnohledem. Pokud podnikáš třeba v poradenství a máš nové Insignia za milion, můžeš čekat otázky na stůl.
• Elektromobily jsou výhodné pro ty, kdo chtějí nižší silniční daň a uplatnit dotace z programu Zelená úsporám. Umějí taky ušetřit za servis.

V praxi se vyplatí na začátku propočítat, jestli je pro tebe lepší koupě nebo operativní leasing. Fakt – podle statistiky Svazu dovozců automobilů za rok 2024 vzali podnikatelé na leasing 60 % nových firemních aut, hlavně kvůli jednoduchosti a daňové uznatelnosti měsíčních splátek.

Jednoduše: vybírej auto podle skutečné potřeby v podnikání. Nevyplatí se vybrat nejdražší mazlíček do garáže, pokud se tvůj byznys dá zvládnout i s menším a levnějším modelem. Důraz na auto do nákladů znamená hlavně být v klidu při daňové kontrole.

Správné účtování – co si pohlídat

Když chceš mít auto do nákladů, papíry musíš vést správně. Hlavně si pohlídej, jaký typ auta máš – osobní, dodávka, nebo třeba vůz na leasing. U každé varianty jsou jiná pravidla. Například osobáky se většinou odpisují 5 let, zatímco u leasingu to funguje jinak. Pozor na soukromé používání – jestli v autě vozíš děti do školy nebo jezdíš na chalupu, musíš to v nákladech rozdělit. Nejčastěji se dělá kniha jízd, kde vypíšeš všechny cesty: odkud, kam, kdy, kolik kilometrů a proč. Pokud knihu jízd flákáš, kontrola z úřadu to prokoukne na první pohled.

Nezáleží jen na benzínu a servisu. Do nákladů patří i povinné ručení, dálniční známka, parkování nebo zimní gumy. Stačí mít fakturu a platbu, na firmu nebo OSVČ samozřejmě. A když něco platíš hotově, schovej účtenky – neuznaných výdajů kvůli tomuhle padají stovky.

• Pokud auto částečně používáš pro soukromé účely, náklady dělíš podle skutečného využití. Lidi si běžně dělají tabulku procent (například 70 % byznys, 30 % soukromě).
• U leasingu zase pozor na detaily ve smlouvě: nárok na odpočet DPH máš až u faktury, ne při podpisu smlouvy.
• Odpisy auta děláš podle pořizovací ceny (většinou lineárně 5 let u osobního auta), niekdy se ale vyplatí zrychlený odpis – když to dává smysl podle tvého daňového zatížení.
• Neopomeň silniční daň. Je to pár stokorun ročně, ale bez toho ti finančák může z nákladů ubrat celé auto.

Všechny výdaje musí být doložené a vždy relevantní k podnikání. Jakmile ti na faktuře vyskočí něco, co nesouvisí s podnikáním (třeba dětská sedačka bez jasného použití při služební cestě), úřad to rychle vyškrtne. Nejlepší je prostě každou cestu, nákup a opravu opravdu poctivě evidovat. Do účta „házej“ jen to, co máš podložené, protože jinak se ti slevy na daních pěkně prodraží.

Tipy a nejčastější chyby

Tahle část je fakt klíčová, protože jakmile auto do nákladů zařadíš špatně, může tě to stát zbytečně peníze. Hned na začátku si hlavně ověř, že opravdu podnikáš. Kdo má auto na živnost nebo s.r.o. a používá ho doopravdy na práci, je v klidu. Když se ale snažíš schovat osobní výlety pod firemní cestu, kontrola si tě může podat.

• auto do nákladů jasně dokládá účel – napiš si jednoduchou knihu jízd a neměň účel auta podle nálady. Pokud jezdíš převážně soukromě, finančák to pozná.
• Tankování platíš ideálně kartou na firmu a účtenky schováváš. Největší problém bývá právě s pohonnými hmotami – nedoložené účtenky většinou neprojdou.
• Když kupuješ ojetý vůz, nepleť obchodní cenu s cenou nákladů. Úplně běžná chyba je napálit auto vysokou pořizovací cenou, která neodpovídá trhu. Pak to bývá nápadné.
• U leasingu počítej s tím, že po dobu leasingu je auto účetně „cizí“ a teprve pak ho dostaneš do svého majetku. Účtuješ měsíční splátky, ne cenu auta najednou.

Důležité tipy, aby všechno prošlo:

• Piš si knihu jízd, i když je to opruz. Když ti někdo opravdu zkontroluje auto, první na co kouká, je počet ujetých kilometrů a jestli to dává smysl s tvým podnikáním.
• Stáhni si appku na evidenci jízd, třeba Driveto nebo MojeJízdy. Ulehčí ti život a pár kliknutími snadno vytáhneš přehled.
• Neplať pokuty z firemního účtu – kontroloři to hned najdou a vyhodí z nákladů.
• Jestli chceš uplatnit větší náklady, podívej se, jak to dělají tvoji kolegové v oboru. Některé profese mají typicky vyšší nájezdy a je to v pohodě. Když ale prodáváš weby a najezdíš 50 000 km, je lepší mít v ruce důkazy.

Jak to vypadá v praxi? Mrkni na srovnání z reálného života:

Nehraj si na to, že finančák nic nepozná. V dnešní době kontrolují data z registrů, pojistek i STK a celkem snadno zjistí, co je reálné. Opravdu se vyplatí být pečlivý a radši konzultovat účtování s účetní, pokud si nejsi jistý.